Co je to jóga? & Pataňdžaliho systém jógy
Máte rádi jógu? A víte, že jóga nejsou jen fyzické pozice (ásany) na podložce?
Pokud máte zájem vyzkoušet i jiné postupy, které se týkají jógy jako celku (tělo i duše), přečtěte si o Pataňdžaliho systému jógy… :-)
Praktikování jógy v sobě zahrnuje jak jógové ásany, ale také řízení dechu, práce se smysly, koncentraci a meditaci. Tato kombinace neboli „jednota“ nám pomáhá najít cestu ke svému tělu i vnitřnímu já.
Pataňdžaliho jógasútry jsou dialogy, obsahující první zmínky o praxi zahrnující ásany, i pránájámu, a kde si Pataňdžali pokládá základní otázku: „Co je to jóga?“
Můžeme je považovat za základní texty o józe, jak skrz systém jógy (a jeho 8 stupni) směřovat svou cestu k samádhi – blaženému stavu, kdy se praktikující rozpouští v božské jednotě odpoutáním se od svého ega a také návod, jak ztišit a zastavit těkavou mysl.
V žádném případě se nejedná o příkazy, které musíme dodržovat, pokud chceme jógu cvičit, ale pouze rady či doporučení, které nám mohou pomoci nejen ve své jógové praxi, ale i v denním životě.
Pataňdžaliho systém jógy obsahuje 8 stupňů:
- Jama
- Nijama
- Ásana
- Pránájáma
- Pratjahára
- Dhárana
- Dhjána
- Samádhi
1/ JAMA = „potlačit“ / „ovládat“ – etické doporučení
- vysvětluje mravní principy našeho chování, které bychom měli zařadit do svých běžných životů ve vztahu k ostatním i k sobě samým
- obsahuje 5 aspektů:
a) Ahimsa (ahinsa) = neubližování, nezraňování a nenásilí
- nenásilí k sobě, ke svému tělu a neubližování i ostatním bytostem tohoto světa
- nezraňování nejen činem, ale i slovem (pomluvou, lží)
Při lekcích: neubližujte svému tělu, nedělejte to, na co není připraveno, respektujte své meze a nevynucujte si pozici silou.
b) Satja = nelhaní, pravdivost k sobě i ostatním
- „nikdy nelžete, jen abyste někomu udělali radost“
- nezamlžování, ani nepřikrášlování pravdy
Při lekcích: nejprve se naciťte na své tělo a nenuťte ho k překračování fyzických limitů – buďte pravdiví k sobě samým.
c) Astéja = nekradení, nepřivlastňování, včetně touhy mít něco, co nám nenáleží
- i ve vztahu osobním, kdy nebudu usilovat o partnera, který náleží někomu jinému
Při lekcích: „nepřivlastňujte“ si prostor v sále a myslete i na ostatní, aby si mohli najít své místo pro sebe a svou podložku.
d) Brahmačarja = „zdrženlivost“
- v této oblasti se myslí kontrola požitků obecně, například kontrolovat své chutě na sladké, kávu, či nikotin
- kontrola emocí a umírnění jejich projevů tak, abychom neublížili ostatním i sobě
- nicméně se nejedná o dogmatickou askezi
Při lekcích: kontrolujte svou ctižádost a touhu si dokázat, že na danou pozici máte ve chvílích, kdy Vám tělo ukazuje aktuální meze; utlumte projevy svého ega.
f) Aparigráha = nelpění, nelačnění
- dávání bez očekávání, bez chamtivosti, které učí posuzovat život podle toho, kdo jsme, nikoli podle toho, co vlastníme
- cílem je dosáhnout pocitu štěstí a spokojenosti bez ohledu na to, co vlastníme anebo podle toho, co „potřebujeme“
- bez lpění na představách a očekávání, které nás svazují ze všeho nejvíce a brání nám prožívat život s láskou a naplněním
- obsahuje také rozměr neulpívání na minulosti, tak aby nás nesvazovala – abychom se netrestali za chyby z dob minulých, ale poučili se z nich, abychom se radovali z přítomného okamžiku a nehudraly se slovy, že „dříve bylo lépe“
Při lekcích: učte se být trpělivý, nechtěte v danou chvíli více, než máte a buďte vděční, že můžete cvičit.
2/ NIJAMA = „pravidlo“ / „zákon“ – doporučené návody
- zahrnuje kázeň v jednání a chování, i v postoji, jaký zaujímáme sami k sobě
- obsahuje 5 pravidel:
a) Sauča = „vnitřní i vnější čistota“ těla i mysli
- tělesná i mentální čistota (kdy praktikováním ásan tělo detoxikujeme a odstraňujeme z něj nečistoty)
- střídmost v jídle
- jednoduchost v žití
Při lekcích: cvičením očistěte svou mysl i tělo a jógou si život zjednodušte.
b) Santóša = „spokojenost“
- učí nás být spokojení a vážit si toho, co máme
- učí nás pokoře a příjímání naší minulosti i představy budoucnosti
- ale nedá se použít jako výmluva k tomu, že danou věc nechceme změnit, protože jsme líní
Při lekcích: važte si svého těla a možnosti, že můžete dělat to, co Vás baví, buďte v ásanách pokorní ke svému tělu a spokojení ze sebe samých.
c) Tapas = „řád“ / „sebekázeň“
- vyzývá k důslednosti a nadšení ve cvičení, i v životě
- učí vnitřní disciplíně, vůli a odhodlání
- dodržování slovo a plňte sliby
- dodržování našich rozhodnutí a předsevzetí (těch, které neubližují nám, ani jiným a nevedou k sebe destrukci)
- umožňuje považovat každou zkušenost jako prostředek k seberealizaci
Při lekcích: cvičte s nadšením a radujte se u každého pohybu; praktikujte jógu, i když se Vám zrovna nechce, obklopí Vás mnoho pokušení a máte xxx výmluv, proč necvičit.
d) Svádhjája = „učení „, studium
- sebepoznání a sebeobjevování, sebereflexe a neustálé učení se
- učí nás vstřícnému přijetí a smíření se svými omezeními a stále zůstávat ve středu své pravdivosti
- sebepoznání také prostřednictvím ostatních, kteří nám nastavují zrcadlo a stávají se našimi „učiteli“ na cestě k pochopení svých nedokonalostí (a tím i jejich)
Při lekcích: berte v úvahu Vás aktuální fyzický i psychický stav, pokud Vás něco bolí, cvičte opatrně a jemně.
e) Išvara pranidhára
- ukazuje na to, že vyšší síla je všude kolem nás
- učí nás důvěřovat hlubšímu smyslu a přijmout to, že jsou věci „mezi nebem a zemí“
Při lekcích: „necvičte proti zdi“, vnímejte signály i ve svém okolí a přijměte je.
3/ ÁSANA
- cílem ásany je vyčistit tělo a připravit ho na dlouhé meditace, které vedou k blaženému stavu samádhi, kdy zažíváme nevýslovné štěstí a klid
- prostřednictvím ásan poznáváme své tělo a učíme se ovládat mysl
- k ásanám patří také bandhy (tělesné / energetické zámky) a mudry (spojení částí těla včetně umístění prstů a zaměření pohledu a tím usměrňujeme pránickou energii získanou prováděním ásan a pránájámy tak, aby harmonicky plynula celým tělem)
4/ PRÁNÁJÁMA
- kontrola a řízení toku životní energie (prány) pomocí prostředků
- prostředky – dechové techniky nám očišťují energii pole těla, zprůchodňují energetické kanály nádí a rozvádí energii do organismu
5/ PRATJAHÁRA
- utlumení smyslů a odpoutání pozornosti od vnějších vlivů
- bez hodnocení okolních vjemů, stát se pozorovatelem
Při lekcích: nenechte se vyrušit okolím – není možné ani na lekcích, ani v životě, abyste měli „ideální“ podmínky pro bytí či cvičení; nenechte se vyrušit pozdním příchozím, či zvukem, který nelahodí Vašemu uchu (učte se i ohleduplnosti k ostatní).
6 /DHÁRANA
- soustředění mysl na jeden cíl, na jednu věc a setrvání v tom
- vědomí je obráceno dovnitř
7/ DHJÁNA
- meditace, kdy je mysl zaměřena do jednoho bodu
- naše tělo, dech a mysl tvoří jednotu
8/ SAMÁDHI
- osvícený stav, který vede ke štěstí, klidu a máme kontrolu nad svou myslí (a tím pádem nad celým svým životem)